Edunaut: Standardy vzdělávání ICT

Na začátku bych rád objasnil, co to vlastně jsou standardy pro základní vzdělávání, co mají za úkol, k čemu mají sloužit a jaký je jejich účel určení. Cílem standardů je napomoci učitelům, pedagogům, ale i rodičům a žákům, k naplnění vzdělávacích cílů, vytyčených v RVP ZV (Rámcově vzdělávacím plánu základního vzdělávání).[4]

Co jsou standardy pro ZV?

Abychom mohli žáky na něco testovat, musíme vytvořit požadavky na to, co má žák konkrétně umět. Tyto požadavky nese už platný rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV), který je pro školy povinný. Nově připravené standardy v podstatě jen více konkretizují výstupy z RVP ZV na konci 5. a 9. ročníku a sjednocují různě nastavené úrovně jednotlivých škol. Ze standardů budou vycházet autoři otázek pro testování žáků v 5. a 9. třídách RVP ZV říká, co má žák umět, standardy popisují, jak dobře to má umět. [5]

Jsou tvořeny indikátory, které konkretizují očekávané výstupy a stanovují pro ně konkrétní úroveň obtížnosti. Indikátory jsou tvořeny ke všem očekávaným výstupům RVP ZV ve verzi platné k září 2013. Standardy mají být vypracovány v jednotné šabloně, pro každý očekávaný výstup. Velkým omezením je limit rozsahu na pouhou jednu stranu A4 pro jeden očekávaný výstup – indikátory a současně ilustrativní úloha. [4]

Vznik standardů

Impulz pro vznik standardů k nám přišel ze zahraničí již před deseti lety, ale nikdo tomu v naší republice pořádně nevěnoval pozornost. Především MŠMT toto téma stále oddaluje. I přes to že RVP pro ICT, vzniklé v roce 2004, bylo zastaralé a neodpovídalo ani tehdejším požadavkům. O standardech pro ICT se již mluví delší dobu, ale stále se je nepodařilo dokončit. Poslední materiály a výstupy k tomuto tématu jsou datované k 31. 5. 2013. Další nové výstupy bohužel ani nevyšly. MŠMT sice vytvořilo k 1. 9. 2013 revizi RVP ZV, ale zde oblast ICT ponechalo zcela bez jakýchkoli změn.

Od září 2013 je účinná úprava RVP ZV, která kromě jiného měnila vzdělávací obsah vzdělávacích oborů Matematika a její aplikace, Cizí jazyk a Další cizí jazyk. Proto se upravují dosud platné Standardy pro vzdělávací obory Český jazyk a literatura, Matematika a její aplikace a Anglický jazyk, které byly dále doplněny o Standardy pro Francouzský a Německý jazyk. [7]

Připomínky ke standardům

Nejsem kompetentní osobou, která by mohla takto důležité dokumenty hodnotit, proto zde uvedu pár příkladů připomínek z materiálů, ze kterých jsem čerpal. Ve zdrojích najdete odkazy na tyto materiály, kde se můžete dozvědět podrobnější informace.

1. Cíle a role vytvářeného standardu nejsou zřejmé. [3]

2. Standard minimální úrovně žáka („čtyřkaře“) není nejvhodnější. [3]

3. Standardy nejsou vzájemně koordinovány a posilují izolovanost jednotlivých vzdělávacích oblastí.

4. Nebyl definován společný slovník. [3]

5. RVP ZV je ve vzdělávacím oboru ICT zastaralý, překonaný a nekompletní. [3]

6. Nad návrhy standardů se nevede intenzivní veřejná diskuze. [3]

7. Absence tématiky obecně orientovaného algoritmického myšlení. [1]

8. Standardy nejsou popsány jednoduše lidským jazykem. [6]

9. Nevhodné zařazení výukových témat ve finanční gramotnosti (např. nákup akcií).

10. Veliká rozdílnost obtížnosti mezi jednotlivými tématy standardů. Jak v matematice, českém jazyce či finanční gramotnosti.

Závěrem bych rád shrnul informace, které jsem získal o standardech ICT.

Začnu citací myšlenky, kterou si mnozí z nás neuvědomují.

„Je to poprvé v historii lidstva, kdy úkolem nás učitelů je připravit žáky na budoucnost, kterou neumíme jasně popsat.“

David Warlick

Žáci, studenti, ale i my žijeme v prostředí, které je obklopeno technologií, která za posledních deset let prodělala obrovský pokrok. Dnes je všude internet, mobilní telefony, chytré telefony, tablety či jakýkoli druh přenosného laptopu (ať už má nejrůznější pojmenování). Standardy se opírají o RVP ZV, které vzniklo v době, kdy tyto věci byly teprve na počátku či dokonce ani neexistovaly a to už bylo RVP ZV nevyhovující. Přístup k tomuto tématu se musí změnit. Při vzniku standardů by se měl více zohledňovat přístup k vizím v technologiích, a jak by v budoucnu mohly fungovat. Proto se mi jeví za nejefektivnější a nejlogičtější jít cestou, která má zaměření na formování funkční gramotnosti a to je obecně orientované algoritmické myšlení. V současném znění nejsou standardy žádnou spásou a v žádném případě nepokrývají aktuální ani budoucí potřebu výukových cílů, jejichž naplnění souvisí s ICT. Nezbývá nic jiného než si tyto nedostatky uvědomit. Všichni učitelé ICT by se měli pokusit, v mezích svých omezených možností, výukové aktivity uvést do souladu s aktuálním vývojem ICT.